Fenomény současnosti IV. - Prokrastinace, špatný sluha

27.12.2017

Prokrastinace je poměrně nový pojem, přesto se ve velmi krátké době rychle rozmohl ve svém negativním působení. Tímto pojmem je označována výrazná a chronická tendence odkládat plnění povinností a úkolů (zejména těch obtížnějších) na pozdější dobu.

Co je a co není prokrastinace

Co je prokrastinace 

  • Odpočinek, při kterém prokrastinátor nezískává další energii, ale naopak ji dále ztrácí.
  • Sledování filmu namísto jiné důležitější povinnosti.
  • Prokrastinátor by dělal své povinnosti, ale "neví", jak na to.
  • Když hledá další a další výmluvy pro to, proč nedělat konkrétní práci.
  • Když zábava začne být důležitější než povinnosti.

Co není prokrastinace 

  • Odpočinek, který slouží pouze k regeneraci organismu po psychické i fyzické stránce, kdy člověk energii získává.
  • Sledování filmu či jiná relaxace, např. po náročném dni.
  • Lenost, protože prokrastinátor vyvíjí spoustu energie a nevadí mu jiná práce.
  • Když je člověk nucen odložit důležitou práci z rozhodnutí autority nebo nové důležitější priority.
  • Když se změní podstatné priority, např. vážná nemoc.

Dále může prokrastinace probíhat i v následujících konkrétních případech:

  • Zrušili jste důležitou schůzku (přednášku, pohovor) proto, abyste celý den např. vařili nebo si šli zacvičit.
  • V poslední době opakovaně chodíte do práce později, protože se vám nedaří vstát na první budík, a přicházíte pokaždé s jinou výmluvou.
  • Místo učení sledujete celý den seriály nebo uklízíte byt, který úklid nepotřebuje.
  • Místo dodělávání pracovních záležitostí surfujete na internetu, sledujete Facebook nebo jdete s kamarády "na jedno".

Důsledky:

Cyklus odkládání je zhruba následující: nedělám nic - pocity viny - pochyby o sobě - nedělám nic.

Prokrastinace může časem vyústit ve vážný stres, hluboký pocit viny, psychickou krizi a kompletní ztrátu produktivity. Spojení těchto pocitů může vést k další prokrastinaci, vytvářejíc tak určitý začarovaný kruh a chronicitu. Čím déle tento cyklus trvá, tím hůře se z jeho moci dostáváte.

O co jde ve skutečnosti?

Jediné, co se stalo je, že jste se vychýlili ze své "původní trati" a potřebujete se dostat zpátky. Mohlo se tak stát jakýmkoli impulsem (krátkodobým neúspěchem v práci, nezdarem v soukromí apod.)

Jsou dvě možnosti jak pokračovat dál: buď situaci vezmete pevně do svých rukou a zvládnete ji sami vlastní pevnou vůlí, anebo je odkládání natolik dlouhodobé a silné, že je potřeba vyhledat specialistu (kouče, terapeuta aj.), který vám dokáže pomoci se na "kolej" vrátit.

Jak s ní bojovat za pomoci vlastních sil:

Pro to, aby se prokrastinátor vymanil ze svého problému, je potřeba, aby alespoň trochu chtěl, aby se prokrastinace nestala jeho vášní. Protože, pokud někdo něco sám nechce, tak ho k tomu nepřinutíte.

Následuje několik tipů jak s odkládáním pracovat. Věřím, že pro mnohé z vás by mohl být inspirací.

  • První tip je pro ty s nejsilnější vůlí - může se zdát extrémní, ale je poměrně rychlý. Spočívá v tom, že zcela odstraníte vše, co vám pomáhá odkládat povinnosti a uděláte to, co je v danou chvíli třeba. Mějte na očích neustále to, za čím jdete a co chcete získat.
  • Při druhém způsobu je potřeba uvědomit si skutečnou hodnotu času, který vám už nikdo nikdy nevrátí a kterým plýtváte. Čas se nedá koupit. Nemůžete ho dostat navíc nebo se vrátit o týden zpět. Nikdy nevíte, kolik času vám zbývá. Jak se na čas dívá člověk, který má poslední měsíc života a nechce ztratit ani jednu minutu zbytečně?


Takže jaký život byste chtěli žít, pokud se v posledním dnu vašeho života ohlédnete zpět?

Zkuste si sami odpovědět, co byste chtěli v takovou chvíli za sebou vidět.

Co po sobě chcete zanechat pro svou generaci, pro další generaci? Jakým vzorem a s jakými hodnotami chcete být spojováni?

Jak chcete, aby vás lidé okolo vás vnímali?

Ve svém životě chcete jistě něčeho dosáhnout bez ohledu na momentální stav. Co by to bylo?

  • Napište si teď hned seznam toho, co byste za svůj život chtěli stihnout udělat. Napište naprosto všechno, co chcete. Dejte si ten čas. Zatím ho máte dost. Tím učiníte důležitý krok, který jasně značí, že se svým problémem něco chcete začít dělat. A dokud něco nezměníte, nezačne se dít nic a setrváte ve svém současném stavu. Chcete tak strávit celý život?
  • Hodnota času je doplněna i silou vaší motivace. Když vidíte své životní cíle nebo hodnoty, nakreslete vedle na další papír obrazec (čtverec, kolo či jiný) s názvem prokrastinace. A teď, když oba papíry porovnáte: který je vám cennější? A proč? Ten bezcenný zmačkejte a vyhoďte do koše jako gesto rozhodnutí. Možná už víte, co je úkolem míněno. Pokud ne, prosím, pokračujte.
  • Dalším tipem k ukončení prokrastinace je změna úhlu pohledu na věci, které jste doposud dělali za pomoci emocí. David Gruber radí velmi zajímavý postup: Řekněte si v duchu - "Strašně se mi nechce studovat. Zkusím tedy jakousi sázku se sebou samým, zda se mi podaří otevřít učebnici na potřebné stránce a přečíst dva první řádky. Pokud to dokážu, možná si dovolím přestat. Zajímá mne však - když se mi tak strašně strašlivě nepřekonatelně nechce - zda se mi při tom úsilí otevřít knihu a přečíst dva řádky rozskočí mozek, zda mi upadne hlava, zda se zblázním nepřekonatelným stresem, zda zemřu na místě...či co se stane tak hrozného, jak mi to v temných barvách nyní maluje démon prokrastinace..." Pokud v pokusu uspějete a překonáte odkládání, zkuste si v dalším pokusu délku textu postupně prodlužovat. Tento přístup lze aplikovat na jakýkoli druh činnosti.

Při váhání, zda se pustit do rozumné činnosti (povinnosti) nebo zvolit náhražkovou činnost, hraje významnou roli, nakolik věříme, že nám ta rozumná činnost přinese očekávaný úspěch, blaho, peníze, karierní postup atd. Co získáte, pokud budete donekonečna věci odkládat?

Důležitou prací se sebou samým je i sebekoučink. Položte si pro začátek tyto otázky:

  • Proč se vám nechce ta a ta činnost provést?
  • Jak moc je pro vás opravdu důležité ji provést?
  • A proč by bylo dobré ji uskutečnit?
  • Kolik času vám zabere její vykonání?
  • Co se stane, když ji vykonáte? A co když ji nevykonáte?
  • Pokud je úkol nad vaše síly, může vám s tím někdo pomoci? Kdo?


Hlavní myšlenkou celé prokrastinace je, že velké příjemnosti (tj. splnění úkolů) se zdají být malými, když jsou časově vzdáleny. Malé příjemnosti (seriály, hry, atd.) se zdají být velkými, když jsou časově blízké. I ty nejmenší příjemnosti se zdají být obrovskými, když mohou nastat hned teď. Zkuste toto pořadí obrátit - ať velké příjemnosti zůstanou velkými i s jejich prioritou pro splnění nehledě na časový horizont. Myslete neustále na cíl, na to dobré, co je spojeno s jeho dosažením. I na to špatné, co je spojeno s jeho nedosažením, s prohrou. Zkuste si spočítat skutečný čas, který strávíte nad plněním úkolu a čas, který věnujete náhradním činnostem místo toho. O kolik se liší?

Možné překážky

V okamžiku, kdy pociťujete příchod prokrastinace jednoduše buďte rychlejší - vložte se do práce a mějte na paměti, jak bude vypadat váš cíl, až budete mít hotovo.

Pokud se odhodláte úkol dodělat, může se také stát, že se setkáte s možností, že výsledek práce byl špatný či neúspěšný oproti vašemu očekávání a pak si řeknete, že jste to dělat neměli, získáte další podporu pro odkládání a vrátíte se zpátky do prokrastinačních kolejí. Rozhodně jeden menší neúspěch vás nesmí složit jako domeček z karet. I o třídu nižší živočišné druhy vědí, že pokud se jednou spálí, rozhodně to neznamená, že to nezkusí znovu. Odnesou si ponaučení, které je učiní silnějšími i bohatšími na zkušenosti.

Vytrvejte ve své vůli, posilujte ji. Do svých úkolů ze sebe dávejte maximum za daných okolností. Je poznat, zda jste úkol splnili s veškerou energií vám vlastní nebo s energií oslabenou odkládáním a výčitkami.

Doporučení závěrem

V rámci tréninku vůle a zlepšování vašich osobních výsledků je dobré neustále překračovat své hranice. Stejně tak, jako to dělají ti nejlepší sportovci na světě. Vydávejte ze sebe maximum. Pokud si chcete udržovat svou schopnost pro ...(doplňte)..., pak ji každý den dělejte o 15 minut déle, než vám připadá pohodlné a příjemné. Vystupte ze své komfortní zóny pohodlnosti a podporujte to, co je pro vás opravdu důležité a co přináší skutečné životní hodnoty.

V případě zájmu o podporu ze strany specialisty je vhodnou technikou např. Koučování.