Fenomény současnosti II. - Nízké sebevědomí

27.12.2017

Sebevědomí tvoří část naší osobnosti, to, jací jsme uvnitř i navenek pro ostatní. Sebevědomí, neboli vědomí sebe sama, chcete-li sebedůvěra nebo sebepřijetí, lze posoudit také podle toho, na kolik sami sobě věříme v porovnání s ostatními nebo jak si věříme v různých situacích, kdy máme něco "dokázat". Zdravá sebedůvěra je neochvějná víra v sama sebe, kterou vám nikdo nemůže vzít, pokud mu to sami nedovolíte.

Problematika nízkého sebevědomí sužuje drtivou většinu lidí po celém světě a netýká se zdaleka jen žen, ale i mužů. Velmi často lidé podceňují své schopnosti i možnosti, nevěří si, shazují se před ostatními, zdůrazňují to, co se jim nepovedlo dříve, než si toho všimne někdo jiný.

Příběhy ze života

"Často obviňuji druhé z nějakého nezdaru, ale v podstatě mě sžírá vlastní neschopnost se k něčemu dokopat. V ničem se mi nedaří. Na škole jsem nikdy nezapadl do kolektivu, většinou si ze mě navíc i utahovali. Největší neštěstí je v soukromém životě. S ženami nedokáži komunikovat normálně. V práci se mi daří, ale v seznamování jsem k ničemu. Došlo mi, že za mými seznamovacími fiasky stojí mé pošramocené sebevědomí z období raného studia, protože od té doby si v osobní rovině vůbec nevěřím."

"Už od dětství jsem patřila mezi zakřiknuté děti. Nikdy jsem si pořádně nevěřila. A kvůli tomu jsem nedokázala ani věřit tomu, že bych mohla být pro manžela dost dobrá. Nedůvěra mne dohnala k žárlivosti a podezřívání, že si manžel najde někoho lepšího. Po několika letech výčitek a obviňování si manžel našel někoho jiného. Někoho, kdo mu věří a on jí."

Projevy nízkého sebevědomí:

Člověk se zdravým sebevědomím

OBLAST VZTAHŮ 

  • Nežárlí na partnera/partnerku.
  • Důvěřuje partnerce/partnerovi, pokud nemá skutečný důvod nevěřit.
  • Dokáže být nějakou dobu i bez partnera, aniž by ho začal podezřívat.
  • Dokáže s partnerem otevřeně mluvit o čemkoli.
  • Odlišný názor partnera/partnerky dokáže akceptovat a přijmout.



OBLAST PRÁCE 

  • Snaží se pracovat co nejlépe, efektivně, určuje si priority, nevyhýbá se těžším úkolům.


OSTATNÍ
 

  • Je v duševní rovnováze, působí pozitivně.
  • Méně náchylný k onemocněním.
  • Uzdravuje se rychleji.
  • Pravděpodobnost projevení psychické poruchy je mnohem menší.
  • Vyjadřuje se zcela otevřeně, je upřímný.
  • Dokáže přijmout a zpracovat kritiku.
  • Jedná asertivně.
  • Důvěřuje vlastním schopnostem.
  • Dokáže přijmout pochvalu.

Člověk s nízkým sebevědomím


  • Žárlí, má obavy z opuštění.
  • Nedůvěřuje, nevěří, přesto, že nemá důvody.
  • Je závislý na svém partnerovi a jeho pozornosti.
  • Před partnerem stále něco skrývá, není vždy upřímný.
  • Jedná vždy jednostranně, neumí přijmout jiný než vlastní názor.
  • Nedokáže navázat vztah, neumí hovořit o svých přáních a potřebách, raději trpí v samotě, týrá partnera.


  • Obává se chyb, odkládá povinnosti, neumí si určit priority, je přehnaně pečlivý, workoholik, bojí se plně využívat své vlastní možnosti.


  • Je trvale v napětí, častý pesimismus.
  • Častěji náchylnější k onemocněním.
  • Uzdravuje se pomaleji.
  • Pravděpodobnost vypuknutí některé z psychických poruch je větší.
  • Není mnohdy upřímný, ani sám k sobě.
  • Velmi špatně snáší kritiku své osoby.
  • Jedná pasivně či agresivně.
  • Nevěří si, má velmi často pocit, že něco nedokáže nebo na "něco nemá".
  • Neumí přijímat pochvaly nebo komplimenty, nevěří jim.

Možné důsledky: agresivita, ponižování druhých, znevažování vlastní osoby, uzavřenost, deprese, poruchy osobnosti, problémy s nadváhou/podvýživou. Chlubení, vytahování se, chvástání, namyšlenost, sobectví, pýcha, nejistota, nerozhodnost, pohrdání, přehnané nároky, nespokojenost, kritizování, sebeobviňování, pocity viny, ukřivděnost, urážlivost, výčitky, pomluvy, přepracovanost.

Ne neobvyklým průvodním jevem nízkého sebevědomí může být i nevěra. Je to především touha po uměle získávaném sebevědomí, kdy se dotyční stávají chtěnými/žádoucími pro nějakou další osobu, cítí se potřební, a to jim přináší pocit uspokojení. Ovšem pocit uspokojení, který je velice proměnlivý a dočasný. Stejně jako ostatní náhražky uměle zvedaného sebevědomí, i tato působí jen chvíli. Důsledkem je opakování nevěry a realizace dalších berliček, které možná na chvíli dodají příjemný pocit, ale nikdy nevyřeší příčinu.

Projevy nízkého sebevědomí se dělí zpravidla na dva druhy:

  1. Člověk velmi nestálý, znejistí ho i drobné změny v jinak běžných situacích, neumí se prosadit, stále se podřizuje, nemá vlastní názor, je velmi nedůvěřivý vůči svému okolí. Bojí se jakékoli nové činnosti nebo změny v dosavadních každodenních rituálech, k problémům se nestaví čelem, ale snaží se jim vyhnout, nemá rád přímou konfrontaci. Tento typ je spojován s komplexem méněcennosti.
  2. Na první pohled rádoby silný, často se uchyluje k agresi, stížnostem, je velmi hlasitý ve společnosti, může působit suverénně, může se chovat násilně, ponižovat, zesměšňovat druhé, ale nikdy sebe. Uvnitř, pod tvrdou maskou, je plný strachu. Své ego si léčí na ostatních. Tím si udržuje tzv. falešné sebevědomí.


Jedním z faktorů, které udržují nízké sebevědomí na své úrovni je fakt, že si člověk sám sebe skutečně neváží, nemá se rád takový, jaký je a hledá na sobě neustále další a další chyby a příčiny dosavadního neúspěchu v pracovním či soukromém životě. Nízké sebevědomí nám často brání dávat a přijímat skutečnou lásku, která je pro život tak důležitá.

Naše pocity méněcennosti jsou zapříčiněny dále i tím, že se neposuzujeme podle svých měřítek, nýbrž podle měřítek druhých. Kdykoli to děláme, skončíme vždycky na druhém místě, protože nejednáme podle měřítek, která jsou vlastní nám. Je to předem prohraný boj, který končí fiaskem a utvrzením vlastní neschopnosti.

Proč má někdo nízké sebevědomí a trpí a jiný je v pohodě a tento problém nezná?

Sebevědomí budujete na základě dvou věcí: jednak je dědičné - získáváte ho tím, co vám předávají vaši rodiče, a následně ho tvarujete v průběhu svého dalšího života. Sami jste se jistě dobrovolně nerozhodli, že chcete mít nízké sebevědomí a rodiče vám předali jen to, co sami získali od svých rodičů.

Nejčastější "programování" sebevědomí v našem dětství vypadá následujícím způsobem:

  • "Takhle to přece nemůžeš dělat! Celé jsi to rozbil a bylo to tak drahé. Na to budeme šetřit několik let! Odejdi do svého pokoje."
    Výsledné uvažování: jsem k ničemu, jsem neschopný.
  • "Nemůžeš tohle dělat sám, ublížil bys sobě nebo někomu jinému, musíš počkat na někoho dospělého!"
    Výsledné uvažování: nevěřím si.
  • "Jsi hloupý. To si nemůžeš zapamatovat tak jednoduchou věc? Jak to, že to nevíš, když už jsem ti to tolikrát říkala!"
    Výsledné uvažování: nic neumím.
  • "Podívej se na sestru, je šikovná, nosí samé jedničky, čte spoustu knížek. Ty akorát zlobíš a nosíš pětky. To jsi tak neschopný?"
    Výsledné uvažování: ostatní jsou lepší než já.


Na vině je naše nejbližší okolí, které si tento fakt a svou "práci" na nás ani neuvědomují. Stačí jedna situace, jeden okamžik, který dítě nedokáže dobře zpracovat a problém už je na světě.

Důsledek: nemáte se rádi, možná sami sebe i nenávidíte. Více přemýšlíte o dosavadním neúspěchu než úspěchu.

Někteří jedinci v extrémních případech ztráty sebedůvěry zcela ztratí svoji identitu a končí v drogovém či alkoholovém kolektivu.

Nízké sebevědomí jde ruku v ruce i s anticipační úzkostí. Strach z něčeho, co aktuálně neprobíhá, ale co očekáváte jako jistou budoucnost, i když nemáte racionální důvod. Např. "Přítel se se mnou určitě rozejde, nejsem pro něj tak zajímavá, nejsem pro něj dost dobrá."

Jak se zbavit nízkého sebevědomí?

To nejdůležitější co pro to musíte v první řadě udělat je - upřímně chtít. Chtít něco změnit, protože pokud něco nezměníte, vaše sebedůvěra zůstane na stejném bodě jako dosud. Pokud chcete, uděláte pro to cokoli. Ať už vlastním přičiněním nebo s pomocí někoho druhého.

Ve své praxi vám mohu doporučit několik možností:

1. Transformační Koučování

2. Metodu přirozeného fungování těla

3. Poradenskou psychologii

4. Online školu asertivního sebevědomí pro ženy

Ještě než začnete pracovat na svém sebevědomí:

Zjistěte nejdříve, proč si myslíte, že trpíte nízkým sebevědomím.

Kdy celý proces začal?

Co v poslední době tento proces nejvíce podporuje, kteří lidé/činnosti/situace? Z jakého důvodu ve vás vzbuzují nízké sebevědomí?

Trpí vaše sebevědomí v práci nebo v soukromí? Proč pouze v jednom a ve druhém ne?

V čem vidíte svoji méněcennost? S kým se v tu chvíli porovnáváte? A proč? Porovnáváte skutečně stejné podmínky?

Najděte si každý den nějakou situaci, kterou si zadáte, že splníte nebo uděláte. Postupně, až naplníte tolik běžných cílů, že v jejich dosahování cítíte jistotu, zvyšte si obtížnost každodenního nebo týdenního cíle, pište si seznam a po týdnu nebo po měsíci se vždy podívejte, co všechno jste zvládli, trénujte v sobě to, co je vám příjemné a co vás posiluje.

Najděte si to, v čem se cítíte dobře, co vás baví, a tyto aktivity rozvíjejte. Buďte na sebe hrdí. Možná se můžete začlenit do kolektivu lidí s podobnými zájmy, podpora z okolí vám jen prospěje. Kam obrátíte pozornost, tam uvidíte výsledky.

Pokud vám nedává podporu vaše okolí, řekněte si o ni. Možná netuší, že ji potřebujete a možná nevědí, jak vám mohou pomoci. Řekněte jim, co by vám pomohlo, co by vás v konkrétní situaci podpořilo a dodalo odvahu. Ovšem o pomoc žádejte asertivně, nikdy si ji nevynucujte násilím nebo manipulací, pravděpodobně by se minula účinkem.

Pokud chcete být v životě úspěšní, musíte si věřit. Měli byste dokázat i přijímat zdravou kritiku. Ne všechna kritika je špatná a je důležité toto rozlišovat. Zdravá kritika vám pomáhá stávat se lepšími, oproti tomu agresivní a často používaná negativní kritika má za cíl vám ještě více ublížit.

Jak poznáte, že to, co děláte, vám pomáhá budovat zdravou sebedůvěru? Podle vašeho pocitu, cítíte se dobře, máte chuť pokračovat a poznáváte zcela novou energii, která se vám líbí.

Co rozhodně budete potřebovat na cestě ke zdravému sebevědomí:

  1. chuť začít něco v sobě měnit,
  2. stanovení zásadních, ale dosažitelných cílů,
  3. pozitivní myšlení,
  4. čas.