Lži - část 1. - Proč druhým lžeme?

08.09.2014 20:39

S lidmi komunikujeme téměř denně. Předáváme informace, diskutujeme či jim jen nasloucháme. U všech těchto činností zvládáme i jednu navíc – lžeme. Lhát můžeme verbálně i neverbálně. Ale proč tomu tak vůbec je?

Lež vnímá každý poněkud odlišným způsobem, proto je důležité význam tohoto pojmu nejprve sjednotit.

Lež versus zatajování

Lež je klam. Klamat můžeme také v důsledku jisté manipulace. Lež není neříkání celé skutečnosti (pravdy) nebo některé její "vhodné" části, ale říkání nepravdy. Zatajování znamená nic neříkat, nevyužívat slov, proto jej nepovažuji za lež. Ke lži je slov potřeba. Zatajování tedy není lhaní, ale "jen" zatajování.

Lhát znamená:

  • tvrdit něco, o čem dotyčný ví, že je nepravdivé, nebo
  • vymýšlet si svou vlastní pravdu, založenou na domněnkách (sebeklam, např. konspirační teorie). Upravování pravdy ve vlastní cílený prospěch a manipulování s ostatními.

Proč lžeme

Existuje celkem 5 hlavních oblastí (důvodů) do kterých lze zařadit lži, které lidé ve svém běžném životě využívají.

1. ze strachu

  • vyhnutí se trestu či agresivnímu jednání, ať už ve formě hádky či fyzického ohrožení (ublížení).
    Např.: Pokud by se žárlivý manžel měl dozvědět, že jeho manželka potkala po cestě z práce zcela náhodou dávného kamaráda, se kterým si vyměnili několik slov, nepříčetně by zuřil. Proto žena ze strachu zalže, pokud se jí manžel zeptá, zda se dnes bavila s nějakým mužem.
  • z nedůvěry
    Např.: Proto, že druhým nevěříme, že nám mohou v danou chvíli pomoci. Muž svým rodičům na otázku jeho zdraví odpoví, že je vše v pořádku, přestože ví, že mu lékaři právě zjistili ledvinové kameny a bude muset na operaci. Domnívá se, že informace je pro rodiče zbytečná a nedokázali by mu nijak pomoci.
    Podobné domněnky pramenící z tohoto typu nedůvěry mohou být však v mnoha případech mylné, protože i byť to na první pohled nevypadá, lidé mohou znát někoho dalšího, kdo si ví rady s problémem, který dotyčného trápí. Proto není dobré druhé takto podceňovat.
  • ze zrady
    Bojíme se říct pravdu, aby toho druzí nezneužili a nevyužili ve svůj vlastní prospěch. Ovšem v takových chvílích je potřeba spíše obezřetnosti, nikoli lži.
  • ze ztráty (peněz, společenského postavení, druhého člověka – tzv. milosrdná lež).
    Bojíme se, že pokud řekneme pravdu, ztratíme to, co v danou chvíli máme, ovšem kde je základ tohoto pocitu? Mnohdy tento pocit není reálný, ale jedná se o domněnku, která má do skutečnosti daleko.
  • z vybočení z davu
    Např.: Ostatní lžou, tak bych měl(a) taky.
    Síla okolí donutí některé jedince k pocitu, že lhát je přeci v pořádku a dělá to tak každý. Už je ale na morálním svědomí a hodnotách každého, zda za cenu "být součástí" kolektivu potlačí vlastní názory i identitu.
  • jako obranný mechanizmus
    Např.: Vedoucí nařídí dovolenou svému podřízenému z důvodu úmrtí člena jeho rodiny. Odpověď podřízeného může znít, že dovolenou nechce a nepotřebuje, že jeho příbuzný přeci ještě žije.
    Sám v sobě popírá nastalou skutečnost a podvědomě si odmítá připouštět onu ztrátu blízkého jednoduše z důvodu psychické bolesti, která by následovala. Jeho mozek této bolesti zabrání popřením faktu.
  • ze ztrapnění v očích okolí, pokud by dotyčný přiznal pravdu, která se v očích ostatních (dle něj) může jevit jako slabost. Opět je potřeba apelovat na zdravý rozum a uchování vlastních názorů a identity za cenu zavděčit se ostatním.

2. z pohodlnosti (lenosti)

  • je jednodušší zalhat, nežli říct pravdu, protože pravda se někdy může zdát komplikovanější. Ke lži je někdy potřeba méně slov, proto lží se např. vyhýbáme diskuzi, na kterou jednoduše nemáme náladu. Ovšem v těchto případech už si neuvědomujeme, jak tato skutečnost může působit na druhého. Co když by se ten druhý dozvěděl, že mu lžeme, protože jsme pohodlní? Pravděpodobně oprávněně by cítil jistou formu neúcty z naší strany a to, že nám nestojí za tu námahu a čas.

3. pro zábavu

  • cílené poškozování druhých pro vlastní prospěch
    Např.: Hry (poker), reklamy, vtipy.

4. pro získání informační výhody

  • cíleně získat náskok před druhým (kvůli vlastnímu prospěchu)

5. z patologie

  • v důsledku závislosti
    Např.: Alkoholik dlouho tají a skrývá svou slabost, u které ví, že ji okolí nepodpoří.
  • v důsledku poruchy či jiné psychické nemoci, bludy, schizofrenie, stihomam, paranoia a další.
    Např.: Tzv. "bájivá lhavost" neboli mýtománie. Jedná se o nutkání vymýšlet nepravdivé příběhy pro upoutání pozornosti ostatních. Protože té by člověk při své běžné "nezajímavosti" nijak nedosáhl.
  • v důsledku zapomnětlivosti

Další a významnou rovinou problematiky je také chápání reality odlišným způsobem, a v důsledku toho nahlížení na význam lži trochu jinak.

Např.: Při západu slunce si někdo může říct: "Končí den, chodí se spát." Druhý si řekne: "Začíná noc, je čas začít žít." A kdo má v tu chvíli pravdu?

Ať už jsou důvody ke lhaní jakékoli, vždy je na každém, zda chce lhát či nikoli a zda tím získá to, co opravdu chce s pocitem, který ho nebude dále omezovat.

Zkuste si říct, zda v okamžicích, kdy lžete, byste chtěli být na straně toho druhého? Jaký je to pocit a jak tuto představu vnímáte? Chtěli byste slyšet raději nepravdu nebo pravdu takovou, jaká opravdu je?

Lež v převážné většině případů značí nízké sebevědomí. Proto prvním krokem přestat cíleně lhát je začít pracovat na své vnitřní síle a sebedůvěře.

Pokud druhým lžeme, nemůžeme očekávat 100% upřímnosti ani z jejich strany vůči nám. Lhaní nepřináší pevné a hlavně trvalé hodnoty, proto nelze dlouhodobě lhát a očekávat, že si lež nikdy nenajde cestu zpět. Je na každém, jak chce pojmout svůj život a své hodnoty, zda je postaví na upřímnosti vůči sobě a svému okolí či neupřímnosti. Ale jedno je jisté, pravdu na rozdíl od lži, nelze zlomit.

Předchozí článek:
Emoce pomáhají i škodí. Jak je ovládat?

Následující článek:
Lži - část 2. - Jak poznáme lež

 

 

Diskusní téma: Lži - část 1. - Proč druhým lžeme?

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek