Emoce pomáhají i škodí. Jak je ovládat?

11.07.2014 16:11

Když vypukla velká epidemie moru, potkal jeden mnich smrt. S velkým účastenstvím s ostatními se jí zeptal: "Kolik lidí zabiješ?"

Smrt odpověděla: "Tentokrát pět tisíc."

Uběhl rok a mnich a smrt se znovu potkali. Mnich si vyčítavě povzdechl: "Ale zemřelo jich padesát tisíc!"

"Správně," odpověděla smrt, "ale jen pět tisíc jich zemřelo na mor, ostatní ze strachu před ním..."

(autor neznámý)

 

Proč pláčeme, když jiní nepláčou, proč na stejné podněty různí lidé reagují různě, kde se v nás emoce vůbec objevily a lze je nějak měnit? Odpovědi naleznete v následujícím textu.

 

Obecně pojato za emoce je považováno jakékoliv rozrušení nebo znepokojení mysli, pocit, vášeň, stav jakéhokoliv mentálního rozrušení či rozčilení. Emoce jsou součástí našeho jednání od nepaměti. Pravděpodobně vznikaly již v průběhu evolučního vývoje společně s člověkem. Z tohoto důvodu mj. lze důležité emoce chápat jako jakési mechanismy, které nám pomáhají adaptovat se (přizpůsobit se) a přežít v určitém prostředí a vyrovnávat se s nejrůznějšími situacemi.

 

Základní rozdělení emocí

Emoce se dělí do několika kategorií. Jednou z nich je dělení dle Golemana, které vypadá následovně:

  • Hněv
    zuřivost, hrubost, nenávist, zloba, popuzenost, rozhořčení, roztrpčenost, zaujatost, podrážděnost, otrávenost, nepřátelství, v extrému až patologická nenávist a násilí
  • Smutek
    žal, zármutek, neradost, sklíčenost, neveselost, melancholie, sebeobviňování, osamělost, zoufalství, v patologickém stavu až těžká deprese
  • Strach
    úzkost, nervozita, ustaranost, zděšení, obavy, zlé předtuchy, ostýchavost, podezřívavost, popudlivost, hrůza, děs, lekavost, pochybnosti, v psychopatologii pak fobie a panika
  • Radost
    štěstí, úleva, spokojenost, blaho, potěšení, pobavenost, hrdost a zadostiučinění, smyslové potěšení a rozkoš, vzrušení, nadšení, zanícení, uspokojení, euforie, rozmarnost v extrému pak mánie
  • Láska
    přátelství, důvěra, tolerance, vřelost, přijetí, laskavost, přitažlivost, oddanost, obdiv, zamilovanost, okouzlení
  • Překvapení
    šok, údiv, ohromení, úžas
  • Rozhořčený odpor
    pohrdání, opovržení, znechucení, přezíravost, averze, nelibost, zhnusení, ošklivení si
  • Hanba
    vina, stud, zármutek, zklamání, výčitky svědomí, poníženost, lítost, pokoření, zkroušenost a kajícnost

Emoce lze také rozdělit dle P. Ekmana na:

  • Univerzální
    Univerzální emoce jsou shodné pro všechny lidi na celém světě (včetně primitivních národů neovlivněných masovými médii). Jedná se o 4 základní - hněv, smutek, strachradost.
  • Individuální
    individuální emoce již nejsou typické při stejné situaci pro každého, ale různí se podle mnoha kritérií a proměnných. Tyto proměnné formují naše individuální emoce díky procesu učení. Učíme se od našeho okolí, jak reagovat. Okolím jsou naši rodiče, rodina, přátele, spolupracovníci, sousedé, partneři atp. Individuální projevy jsou tedy v tomto ohledu naučené. Podíl na odlišnosti prožívání emocí mají i další podmínky jako sociální stabilita prostředí, kde dotyčný vyrůstá, kde je dnes, ekonomické zázemí, geografické umístění atd. Naučené emoce ukládáme automaticky do svého podvědomí a nevědomí, takže v samotném závěru si ani neuvědomujeme, že je provádíme, protože je provádíe mechanicky na základě spouštěčů. Ukázkovým příkladem je např.: "Přestaň se šklebit, když s tebou mluvím!"; "Dej mi pusu, ať už se na tebe nemusím zlobit"; "Odejdi, než ti jednu vrazím"... Tím se učíme, kdy jakou emoci potlačit, kdy jakou uvolnit a kdy ji zveličit, abychom přežili či dosáhli svého. Učebním materiálem je vždy naše okolí, které nám poskytuje perfektní zpětnou vazbu, a tím nás učí, jak bychom mohli či měli reagovat, abychom tedy získali/dosáhli, co je třeba (odtud např. citové vydírání: "Ty mě nemáš rád, když mě tu necháváš samotou" atd.)

Jak bylo uvedeno výše, aby se mohla emoce projevit, je potřeba aktivovat spouštěč. Spouštěčem bývají často osoby či situace, které máme spojené s nějakými předchozími vlastními zkušenostmi. Původ spouštěče je zpočátku neznámý, protože je uložen mimo naše vědomí, někde hluboko v nevědomí. Správnými otázkami a nasměrováním je možné najít původní spouštěč, a ten pak odstranit tak, aby situace, které nás vyvádějí z rovnováhy nás nechávaly naprosto klidnými. V takovém případě je potřeba přenastavit naše tělo od původních vzorců (např. viz Technika).

Pro doplnění je třeba ještě dodat, že emoce můžeme rozdělit i dle intenzity a délky trvání:

  • Afekt
    velmi intenzivní a krátkodobá emoce, vyznačuje se rychlým vznikem, bouřlivým průběhem a nedostatkem racionální kontroly jednání. Délka trvání v rámci sekund či minut.
  • Nálada
    slabá intenzita a dlouhodobé trvání, ovlivňuje pozornost, paměť, motivaci, myšlení... Délka trvání v rámci hodin a dnů.
  • Vášeň či dlouhodobý citový vztah
    velmi intenzivní a dlouhodobá emoce, často ovlivňuje celého člověka a jeho jednání, váže se ke konkrétní bytosti (láska k partnerovi), věci (oblíbený plyšák), ideji (náboženství) či aktivitě (posilování). Délka trvání v rámci týdnů a déle.

 

Jak nás emoce ovlivňují

V případě pozitivních emocí nelze v učení reakcí mnoho vyčíst, ale v případě převzatých negativních destruktivních reakcí je celá řada "ale". Rizikem našeho chování (našich emočních vzorců) jsou důsledky. To, jak se chováme, vytváří naše okolí. Odrazem výběru našich přátel je to, jak se chováme sami k sobě a jak se sami vnímáme. Odrazem našeho chování vůči okolí je to, jak se k nám chovají ostatní. Lidé neustále pozitivně naladění mají stejně naladěné přátele, vůči sobě se chovají s respektem a úctou, stejně tak jako se chovají k vlastní osobě. Lidé jízliví, rozhádaní a zlostní vedle sebe těžko budou mít pozitivně uvažující přátele, protože jejich "naladění" (nastavení k životu) je diametrálně odlišné a neharmonické. Tací lidé budou mít podobné okolí, stejně zlostné, pomlouvačné a nepřející, sami sebe nerespektující a bez přirozené úcty k vlastní osobě.

Pozitivní emoce jsou spojeny s příjemnými prožitky, negativní emoce s nelibostí. Důsledky negativních emocí mohou být zničující. Záleží na intenzitě a skutečné potřebě jejího projevení se v dané chvíli. Destrukce může v takové situaci ublížit nejen nám samotným, ale i našemu okolí. Např. při ztrátě zaměstnání nejprve v afektu usmrtíme svého vedoucího a následně skočíme z okna. Méně extrémní případ je např. když má pro nás partner přichystanou romantickou večeři a my po příchodu z práce a po opravdu špatném dni se na něj oboříme, že si vybral špatnou dobu a ať jde do háje. Přitom jeho úmysl byl jednoduchý – udělat si radost a vzájemně si dopřát odpočinek. Proto je dobré nenechat se emocemi za každou cenu unášet, ale snažit se je kontrolovat. Jejich důsledky mohou být nepředvídatelně katastrofální.

Emoce jsou také samozřejmě doprovázeny specifickými výrazy tváře. P. Ekman jich zjistil více než 10 000. Existuje tedy více než 10 000 různých kombinací použití obličejových svalů při odlišných emocích.

 

Poruchy emocí

Stejně jako rozdělujeme emoce podle délky trvání a intenzity, tak rozdělujeme i s nimi spojené poruchy. Jejich vznik je částečně ovlivněn dědičností (vnitřní faktory) a částečně působením vnějšího okolí (vnější faktory). I přes výskyt obou typů faktorů se ještě poruchy nemusí nutně projevit, ovšem jejich pravděpodobnost vzniku je větší než u jiných jedinců, kteří pocházejí např. ze sociálně stabilního prostředí bez rizika dědičnosti.

  • Poruchy afektů - hlavní charakteristikou je nepřiměřená intenzita projevu
    1. Nezvládnutý či vystupňovaný afekt
      projevuje se surovou reakcí, jedinec ví, co dělá, ale neumí se ovládnout (např. hysterie)
    2. Patický afekt
      projevuje se bouřlivou reakcí, která vyústí v poruchu vědomí (nastává při alkoholickém opojení, epilepsii, v demenci, ale i při vysoké míře vyčerpání)
    3. Afektivní útlum
      nastává po velmi silném podnětu (panická hrůza), postižený je navenek velmi klidný, celou situaci začne prožívat až s časovým odstupem (v katastrofických situacích)
    4. Afektivní stupor
      nastává po velmi silném podnětu (panická hrůza), projevuje se neschopností pohybu, řeči, mimiky...
    5. Fobie
      jedná se o vtíravý nutkavý strach, vyskytuje se v mnoha podobách, např. agorafobie (strach z prostranství), arachnofobie (strach z pavouků), klaustrofobie (strach z uzavřených prostorů), xenofobie (strach ze všeho cizího)
  • Poruchy nálad - hlavní charakteristikou je nepřiměřená délka i intenzita projevu
    1. Depresivní nálada
      u jedince se projevuje smutek, bezútěšnost, strach, dochází ke zpomalení vitálních a psychomotorických funkcí
    2. Apatická nálada
      projevuje se lhostejností, pasivitou, nulovou iniciativou jedince
    3. Extatická nálada
      jedinec je jednostranně zaměřen na nějakou aktivitu, která mu přináší slast
    4. Manická nálada
      projevuje se přehnanou energičností, veselostí, bujarostí až rozjařeností, také nepravidelně zvýšenou bystrostí
    5. Expanzivní nálada
      projevuje se vysokou aktivitou, energií a sebevědomím, lehčí stupeň se označuje jako euforie
  • Poruchy vyšších citů - jedná se o nerozvinutí (vrozené), ztrátu (po úraze hlavy) či snížení (alkoholismus, demence) vyšších citů
    1. Sociální tupost
      jedinec není schopen navázat citový kontakt či vztah, jeví se jako "chladný"
    2. Morální tupost
      jedinec je egocentrický, bezcitný, bezohledný
    3. Anetická osobnost
      projevuje se nedostatkem soucitu, vřelosti a pochopení

 

Jak se nechtěných emocí zbavit?

Z mnoha technik, které existují po celém světě, zde uvedu dva zcela odlišné způsoby práce:

  • Nejprve po usilovném uvědomování zjistíme, kde a jak nechtěně reagujeme a následně se snažíme postupným vytvářením nových vzorců změnit své chování na konkrétních situacích. Tento způsob bývá obvykle velmi obtížný, změny nepřichází zlehka ani tak rychle, jak bychom si přáli, ale při dostatečném úsilí, dobré vůli a motivaci se může po několika měsících či rocích změna dostavit.
  • Další možností je okamžitá změna nastavení těla v rámci "Metody přirozeného fungování těla". Touto metodou můžeme ihned a přímo působit na zažité vzorce, a tím si ušetřit čas i zklamání v případě neúspěchu. Zapomeňte na nesmrtelnost svých negativních pocitů. Záleží jen na nás, zda je v sobě chceme, či nikoli. Více informací o metodě zde.

 

 

Předchozí článek:
Fenomény současnosti V. - Sebedestrukce. Proč odmítáme?

Následující článek:
Lži - část 1. - Proč druhým lžeme?

 

 

Diskusní téma: Emoce pomáhají i škodí. Jak je ovládat?

Datum: 08.05.2016

Vložil: Eurona by Cerny

Titulek: Eurona

Výrobky Eurona by Cerny mají skvělé parfémované vůně, které osvěží Vaši mysl. www.katalogdrogerie.cz a www.topkatalogy.cz

Přidat nový příspěvek